Klismaphilia je sexuální úchylka (parafilie), při které jedinci prožívají rozkoš z klystýru.
Klismafiliky vzrušuje zavedení tekutiny do konečníku a tlustého střeva přes řitní otvor, či jejího vypuzování. Méně často je uspokojuje i poskytování klystýru někomu jinému. U některých jedinců jde o náhražku pohlavního styku, u jiných nezbytnost dosažení orgasmu.
Vyskytuje se spíše u mužů, jelikož stěna konečníku u nich sousedí s prostatou a semennými váčky – rozkoš tedy způsobuje nejen roztahování a naplňování konečníku, ale i vznikající tlak na další mužské orgány.
- Věděli jste, že...
- ... u těhotných žen je pomocí klystýru vyvoláván či urychlován porod?
Poprvé asi většina z nás zažila klystýr u lékaře
Podle odborníků se potěšení z klystýru poprvé objevuje již v dětství, výjimečně až v pozdějším věku. Klismaphilia pak vzniká u lidí, kteří jsou v témže období zároveň obklopeni silnou mateřskou láskou. Její nepřítomnost si v pozdějším věku nahrazují podobně silným prožitkem spojeným s rozkoší. Potěšení z vyprazdňování může být také způsobené frustrací prodělanou v sadisticko-análním stádiuvývoje jedince.
Zažitým stereotypem je tvrzení, že anální sex vzrušuje jen homosexuály. Nejvíce klismafiliků je heterosexuálně orientováno. Pravdou ovšem je, že je klismaphilia často spojená s jinými fetišismy a parafiliemi, jako je spanking, bondage, plenky, masochismus či jiné praktiky související se stimulací análu.
Typy klismafiliků
-
Typ A: Tito lidé jsou nešťastní. Věří, že jejich touhy jsou abnormální, a zmítají se mezi neúspěšnými pokusy potlačování touhy, uspokojováním a následným sebepohrdáním. Klismaphilia u nich vznikla v dětství a klystýr je pro ně formou masturbace – aplikují si jej sami. V některých případech se u nich vyskytuje i jiné parafilické chování.
-
Typ B: Tyto osoby jsou podobné typu A, s tím rozdílem, že svou odlišnost přijali. Je u nich více pravděpodobné, že do svých sexuálních her zapojí své sexuální partnery.
-
Typ C: U lidí tohoto typu se projevuje řada druhů různých parafilií, klismaphilia je jen součástí většího celku (často jde o transvestity či masochisty).
V dnešní době je se čím dál větší množství přesouvá ze škatulky A do B. Je to mj. díky internetu (např. článkům, diskusím), kde klismafilik zjistí, že jeho chování není až tak nenormální, že není sám.
Zaváděná tekutina - voda, mléko, ale i pivo nebo whiskey
Klyzmafílie je často spojována s různými dalšími fetiši a parafiliemi.
Nejčastější je teplá voda, méně časté pak mléko. Mnoho látek však může být pro zdraví nebezpečné, jelikož se dostávají do přímého styku s citlivou sliznicí konečníku a střeva, tato sliznice je extrémně prokrvená a má vysoké absorpční schopnosti – látky se tedy dostanou ihned do krve, navíc může dojít k poškození epitelu sliznice. Někteří lidé je však přesto zavádějí. Existují dokonce případy hospitalizovaných jedinců, u kterých byla v jejich konečníku a střevech nalezena káva, whiskey,víno, pivo, kokain, pryskyřice či zatvrdlý beton!
Původ slova, historie, léčba
Klismaphilia má původ v řeckém slovu klyzein – vypláchnout. Termín zavedla americká psychiatrička Joanne Denko (1973). Tato dáma zařadila klismaphilii mezi parafilie, poznatky čerpala z výpovědí svých pacientů. J. Denko napsala o klismaphilii a její léčbě množství odborných článků (př.: ZDE a ZDE).
K léčbě se používá hypnoza, psychoanalýza, kognitivní terapie, farmakoterapie či behaviorální terapie. Jelikož však klismafilici z pochopitelných důvodů „vyléčení“ nestojí (kdo by se také dobrovolně zbavoval způsobu, jak si udělat dobře), léčba je obvykle zaměřena pouze na poučení o bezpečnosti ohledně klystýru a naučení správného postupu.
Související zdroje
- En.wikipedia.org - Klismaphilia (co je klizmafilie, historie)
- Psychologytoday.com - A brief look at klismaphilia (typy klismafiliků)
- Alleydog.com – Klismaphilia (definice, historie)
- Psychologytoday – Behind Enema Lines (druhy zaváděných tekutin)
