Hédonismus

Hédonismus je filosofický směr, který se zaměřuje na slast a dobro, které z ní vyplývá. V rámci hédonismu existuje několik proudů:

psychologický/motivační hédonismus tvrdí, že lidské jednání je motivováno primárně touhou zvýšit potěchu a snížit bolest.

normativní/etický hédonismus považuje za správné a žádoucí se vyhýbat bolesti a vyhledávat potěchu, protože slast je nejvyšším dobrem, k němuž směřuje všechno a všichni.

axiologický hédonismus (někdy považován za součást etického hédonismu) je toho názoru, že pouze slast má skutečnou hodnotu. Kvalita života (well-being) se tak dá měřit poměrem slasti a utrpení, které se v lidském životě nachází.
estetický hédonismus je názor, že krása má svoji estetickou hodnotu, která může být definovaná množstvím potěšení a potěchy, která z ní vyvěrá.

Lidový hédonismus už není filozofický směr, ale označení pro to, jak je pojem hédonismus obvykle vnímán širokou veřejností: jako egoistická honba za krátkodobou potěchou a vyhledávání smyslových potěšení bez ohledu na důsledky.

V lidovém pojetí se tak slovo „hédonista“ stává synonymem slova „požitkář“. Spojuje se s představou člověka, který se s chutí oddává sexu, alkoholu, jídlu, drogám, prostě všem formám smyslového potěšení, které si lze představit.

Taková představa ale s hédonismem úplně nesouvisí, protože nestřídmé užívání čehokoliv vede k dalším problémům – závislosti, nadváze, nemocem aj. – které zvyšují utrpení a snižují požitek.

Docent Tomáš Machula vám vysvětlí podstatu hédonismu ve dvou minutách

K čemu je hédonismus dobrý?

Hédonismus lidem doporučuje oddávat se prožitkům a slasti takovým způsobem, aby z nich čerpali dobro, ale aby jim nezpůsobovaly další problémy. Svým způsobem tedy propaguje:

Užívání si – aktivní vyhledávání potěchy a radostí.
Experimentování a různorodost – protože jakákoliv forma rutiny se člověku začne zajídat. Neustálé zkoušení nových věcí a objevování toho, co nás těší, umožňuje našemu mozku, aby nám dával stále nové a silné dávky dopaminu, tzv. hormonu štěstí.
Umírněnost – protože ať už přeháníme cokoliv, tak potěcha, kterou z toho čerpáme, se snižuje, a naopak rostou negativa, která jsou s věcí spojená.

Pokud budeme dodržovat tyto principy, měli bychom být schopni maximalizovat množství potěchy a minimalizovat množství strastí a bolesti, což povede k větší kvalitě života. Navíc si vždy, když něco v našem životě nefunguje, můžeme říct –⁠ co můžu změnit, abych měl místo bolesti více slasti a štěstí?