Autoři gay románu Vesnický závod: V našem světě se neřeší, kdo je gay a kdo ne

Jak vznikal první gay román u nás? Jak se píše knížka s partnerem? K čemu jsou dobré pseudonymy? Přečtěte si rozhovor s autory knihy Vesnický závod.

Autoři gay románu Vesnický závod: V našem světě se neřeší, kdo je gay a kdo ne

,,Kuba nechápal čím dál víc. Očima sklouzl dolů, přímo pod haldu. Na pohled, který se mu naskytl, ho nemohla žádná dosavadní fantazie připravit. Na vytrhaných sedačkách z aut se rozvalovala desítka, ne určitě ještě víc kluků z obou vesnic. S nohama pohodlně roztaženýma od sebe drželi v rozepnutých poklopcích svá stojící péra...

Těmito slovy začíná první erotická scéna románu Vesnický závod, který má na svědomí autorská dvojice Full.of a Leckdo. Zjistěte, kdo se skrývá za přezdívkami nebo jak tento pikantní román vznikal.  

O psaní v anonymitě

Prozraďte našim čtenářům, kdo se skrývá za přezdívkami Full.of a Leckdo.

Full.of: Jsme kluci z Prahy, kteří spolu 16 let žijí.

Leckdo: A zároveň taky autorská dvojice. Hlavním důvodem, proč píšeme pod pseudonymy, je umělecká svoboda, díky které se nemusíme ohlížet na to, kdo si co bude myslet o tom, co napíšeme nebo nenapíšeme. Tím pádem si můžeme dovolit napsat úplně cokoliv.

Jak vaše pseudonymy vlastně vznikly?

Leckdo: Jsou to naše původní přezdívky, pod kterými jsme začali psát na web Ostrovní povídky, kde jsme nejprve psali každý za sebe, a až po čase jsme se dostali k tomu, že něco napíšeme spolu. A tak jsme začali tvořit náš příběh, ze kterého po X letech vznikla první kniha. 

Full.of: Možná, že kdybychom psali knihu od začátku, zvolili bychom si jiné pseudonymy. Takhle to ale má kontinuitu s naší tvorbou a fanoušci nás už takhle znají. Ale uvidíme, třeba uděláme tlustou čáru a přezdívky si změníme.

Mají nějaký význam?

Leckdo: Nemají.  

Full.of:  Byla to první věc, kterou jsme tam naklepali a už se to s námi táhlo.

Má psaní pod pseudonymem nějaké nevýhody?

Leckdo: Určitě. Když jsme knihu vydali, nemohli jsme ji promovat jako normální autoři. Je sice pravda, že můžeme dávat rozhovory do různých magazínů, ale zase nemůžeme chodit na autorská čtení. Už několikrát nás lákali vystoupit, ale zatím odoláváme.

Full of: Ze začátku jsme se také docela báli, jak budou k pseudonymům přistupovat nakladatelé a tiskárny, ale vzali to v pohodě.

Vaše okolí ví o tom, co děláte?

Leckdo: Máme pár kamarádů, kteří jsou do toho zapojení, ale většina lidí nic netuší. Naše rodina ví akorát to, že píšeme knihu. Ale rovnou jsme jim řekli, že si ji nikdy nepřečtou. To je trošku zklamalo (smích)

Full of: Každé Vánoce si pak říkají, jestli náhodou nedostanou knížku, a my jim říkáme říkáme: ,,vždyť si ji můžete koupit v obchodě.“ Ale nějak se s tím srovnali a už to chápou.

Ostatní už byli napřed. Skoro všichni už mlčky honili, někteří jen s rozepnutým poklopcem, jiní ale kraťasy stáhli až na zem a s rozkročenýma nohama si užívali pořádného pohodlí. Zprava vedle něj seděl Karel, vytáhlý šlachovitý Semčičák s havraními vlasy a... havraními chlupy v rozkroku. Venca se musel ušklíbnout, tohohle příměru si všiml až teď. Potom filosof David, který měl zavřené oči a ruka mu pomalu kmitala.

– úryvek z knihy

Upoutávka na knihu, která vznikla pro kampaň na Hit Hit

Jak se píše kniha ve dvou?

Kdy jste začali psát? Bylo to ještě předtím, než jste se poznali?

Full.of: Já jsem psal možná od 14 let, ale to byla trochu jinak orientovaná tvorba. Až s Ostrovními povídkami jsme se začali zajímat o gay komunitu. Byla v tom hlavně výzva. Povídky v 90. letech vypadaly všelijak. Byl to temný kout internetu. Kvalita textů byla strašná, lidi neuměli psát čárky nebo měli mizernou slovní zásobu. Tak jsme si řekli, že to zkusíme zkultivovat.

Leckdo: Psát ve dvou je úplně jiná dimenze tvorby. Na začátku si řeknete základní informace a pak je to roleplay. Probíhá to tak, že jeden člověk napíše odstavec a druhý na něj reaguje. A v režimu erotických povídek je to hodně zajímavé. 

Full of: Jde o to, že když člověk něco napíše, už se to nedá vzít zpátky. Vy definujete realitu, rozvíjíte příběh v návaznostech a nějakým způsobem zrcadlíte realitu. Když něco řeknete, tak to také nemůžete přepsat. Celé je to založené na interakci. To, co je na tom zajímavé je především to, že díky tomu můžete prožít něco, co v reálu prožít nemůžete.

Hádáte se u psaní někdy?

Full of: Hodně. Teď, když píšeme další knihu, tak skoro pokaždé, když si o víkendu sedneme a jdeme to řešit, to skončí hádkou.

Leckdo: Ale je to vždycky k dobru té knihy.

Když už jste to nakousli, tak nám prozraďte, o čem bude druhý román?

Full of: Tak ten bude ještě mnohem lepší než Vesnický závod. Příběh se bude odehrávat v netradičním prostředí sklárny, kterou objeví hlavní postava během svého útěku před problémy. A tím se jí úplně změní život. Bude tam erotika, láska a nakonec i boj o holý život.

Leckdo: Je to taková kombinace young adult žánru, až na to, že ten vždy skončí ve vší počestnosti. Ale my se nebojíme jít dál a říct, jak to doopravdy bylo.

Vesnický závod
V rámci propagace knihy vzniklo spousta ilustrací, které naznačují, na co všechno se můžete těšit.

Jak vznikal Vesnický závod? 

Vraťme se k té první knize. Jak jste se dostali k námětu? Proč zrovna vesnice a devadesátky?

Leckdo: Když jsme si téma rozmýšleli, hlavním námětem pro nás byl rozhovor se známými. Někdo zmínil, že měl motorku a náhradní díly sehnal na šroťáku. A ve chvíli, kdy to ten člověk pronesl, podívali jsme se na sebe a řekli si: to je super nápad. Šroťák mezi vesnicemi se stane bitevním polem. Okolo kluci s rozbitými motorkami, co se potřebují dostat na šroťák pro náhradní díly. Víkend na to jsme napsali první povídku, od které se všechno odvíjí. To, že jsme příběh zasadili do vesnice v devadesátkách, je hodně o svobodě – v té době bylo všechno nové a zároveň na vesnici bylo opravdové prostředí, kde si lidi na nic nehrají. Taky je to hodně o spojení s přírodou.

Full.of: Když nad tím přemýšlím, my hodně píšeme o mimoměstském prostředí. Ani nevím proč, když jsme vlastně městský lidi.

Leckdo: Myslím, že to je tím, že jsme v dětství trávili hodně bezstarostného času na vesnici. Atmosféra té pohody je obsažena v knize.

Těmi třemi rychlejšími vzdechy na sebe Tonda strhl veškerou pozornost. Všichni překvapeně sledovali, jak se krosař prohýbá jako luk a zvedá rozkrok pěkného půl metru nad sedačku. S posledním dlouhým dychtivým zahekáním skropil svůj hrudník přesně mezi rozepnutou košili, odkud ale mrdka hned zákonitě stékala do stran, a košile tak dostala další, mokré proužky.

– úryvek z knihy

Ale není pro gaye daleko těžší život na vesnici než v Praze?

Full.of: Na reálný vesnici asi jo. A je teda fakt, že naše kniha je docela surrealisticky laděná. Nastavili jsme si svět, ve kterém se tohle neřeší. Nikdo se tam neptá, kdo je gay a kdo ne. V realitě by to takhle nebylo.

Leckdo: A právě takováto představa se líbí nám i našim čtenářům. Všichni totiž víme, že takhle by to mělo být.

Kdo jsou vlastně vaši čtenáři?

Leckdo: To je hrozně zajímavé. Čte nás asi 50 % žen, možná i víc. Na začátku nás to hodně překvapilo, ale teď tomu rozumíme. Ale jinak nás čtou všechny věkové skupiny – od studentů až po zkušené lidi.

Říkáte, že vás to hodně překvapilo a teď tomu rozumíte, jak to máme chápat? Proč teda ty ženy?

Leckdo: Pro ženy je zajímavá hlavně ta erotika. 

Full.of: Ta funguje u mužů a žen trochu jinak. U žen je snadnější vyvolat vzrušení na základě představ a myšlenek. U mužů to je víc vizuální.

Takže chlap si pustí porno a žena si přečte knížku?

Oba: Přesně!

Full.of: A je taky zajímavé, že se to ženám líbí bez ohledu na orientaci.

Jak dlouho vám trvalo napsat Vesnický závod? 

Leckdo: Těžko říct. Povídky jsme psali asi dva roky a do knihy jsme je přepisovali asi rok. Pak s tím samozřejmě souvisí spousta další práce.

Full.of: Při psaní knihy si na na začátku myslíte, že když dopíšete text, máte hotovo. Ve skutečnosti jste však tak v polovině práce, protože aby se kniha prodávala, musíte řešit mnohem pragmatičtější věci než je představivost a tvorba. Člověk o té knize musí nějak říct lidem, vysvětlit jim to.

Leckdo: A nejen to, jde hlavně o ty technické věci. Říkali jsme si, že nepůjdeme cestou tradičního nakladatelství, protože bychom museli někoho přesvědčovat o tom, že náš žánr má smysl. Proto jsme si knihu vydávali sami, nakladatelství od nás dostalo akorát podklady k tisku a zajistilo distribuci. Takže jsme měli hodně práce i se sazbou či obálkou.

Další část byla o tom dostat knihu k lidem. Uspořádali jsme kampaň na HitHitu, abychom zjistili, jestli je o knihu reálný zájem.

Full.of: Nejprve jste to chtěli zkusit přes Startovač, ale tam nám řekli, že jejich návštěvníci by neocenili náš obsah. Což nás vyděsilo, protože to vypadalo tak, že s knihou budeme mít všude zavřené dveře. Ale HitHit s tím byl v pohodě.

Vesnický závod
Jednou z odměn na HitHitu byl kamuflážní přebal, který umožňuje číst si knihu nerušeně klidně i ve vlaku.
Psali jste, že se dělá třetí dotisk. Kolik se těch knih vlastně prodalo?

Leckdo: Už jsme překročili tisícovku, což je na český trh a tak úzce zaměřený žánr docela dobré. Bereme to jako úspěch. Distribuci máme zajištěnou přes Kosmas, takže knihy můžete najít v online obchodech i knihkupectvích.

Full.of: Bylo hezké, když jsme šli do knihkupectví na Václaváku a našli tam naši knížku. To je ten pocit, který z toho chceme mít – že se najdeme v regálech.

Uživíte se psaním? Nebo děláte i něco jiného?

Full.of: Teď myslíte normální světskou profesi?

Ano.

Full.of: Tak já se pohybuji v akademické sféře.

Leckdo: A já se motám okolo IT.

Full.of: To je právě ono – když přednáším, tak nepotřebuji, aby mí studenti znali Vesnický závod. Tohle je důvod, proč nám ta anonymita dává smysl.

Venca sledoval jeho péro na šroťáku pokaždé, teď byl ale opravdu jen kousek od něj. Sedl si před sedačku a opatrně ho chytl do ruky. Po stisku bylo ještě zjevnější to, co by každý tušil i na pohled. Ten Ježkův nebyl klacek, byla to kláda. Suprová, naběhnutá kláda s vystouplými žílami a tvrdá jako kost. Začal ho pomalu honit.

– úryvek z knihy

Plánujete někdy v budoucnu psát na plný úvazek?

Full.of: To se ještě uvidí. Druhá kniha to rozhodne. Investovali jsme do ní veškerý náš intelektuální potenciál a pozornost, kterou bychom mohli dávat do jiných věcí, tak uvidíme, jestli to bude mít úspěch. Také jsme si říkali, že kdyby to na českém trhu nějak fungovalo, chtěli bychom anglický překlad. Tenhle žánr totiž – tak jak my si ho definujeme – skoro neexistuje.

Leckdo: Existuje slash (slash je amatérská homosexuální povídka, pozn. redakce), ale ten je už svázaný konvencemi a příběhy jsou pořád stejné. Kombinace toho, co píšeme my, což je důraz na dobrý příběh a zároveň na explicitní, ale nenásilnou erotiku, se jen tak nevidí. Nepíšeme jako v pornu o tom, že přijde instalatér a najednou k něčemu dojde.

Full.of: To je pro nás klíčové. Snažíme se, aby v našich povídkách erotika psala příběh. Nejsou to jen náhodné příběhy, kde mají lidé občas sex.

Setkali jste se s negativními komentáři? A jestli ano, poučili jste se z nich?

Leckdo: Samozřejmě jsme čekali, že kniha vyvolá kontroverzi, a taky se to stalo. Názory jsou polarizované, lidi tu knihu buď milují, nebo úplně nesnáší. Takže v databázi knih dostáváme buď 5 hvězdiček, nebo odpad.

Full.of: Nic mezi tím. Takže ve výsledku máme 3 hvězdičky a jsme taková průměrná knížka.

Leckdo: Ve výsledku jsme se třeba dozvěděli, že je knížka moc sprostá. Jedni psali, že tam je moc sexu, druzí zase, že je tam málo sexu. Někoho neoslovil příběh, jiní se v něm zase našli. Člověk se nezavděčí. My si z toho snažíme vzít věcnou kritiku a teď už víme, co bychom měli zlepšit.

Myslíte si, že má erotická literatura budoucnost?

Full.of: Já si myslím, že má. Na vrcholu byla už dřív, než začala být erotika hodně vizuální. Teď už jsou lidi z dostupného porna unavení a porno žánr se nikam neposouvá. A tak zase vzniká hlad po něčem jiném. Takže literatura budoucnost má a my se to snažíme kultivovat a dodávat tomu tu vážnost, kterou to mělo předtím.

Vesnický závod

Ze života autorů

Co rádi čtete vy?

Full.of: Já mám rád všechny knihy od Hermanna Hesse a Kunderu. Nesnesitelná lehkost bytí, přestože je tak známá, je moje nejoblíbenější. Ta mě intelektuálně dojímá na každé druhé stránce. A žánrově se mi líbí původní science fiction.

Leckdo: Je pravda, že v některých svých povídkách máš scény hodně laděné do sci-fi.

Full.of: A ty nejsou oblíbené (smích).

Leckdo: To je pravda, jakmile se erotika spojí se sci-fi, tak to nějak nefunguje (smích).

Full.of: Jo, když je tam supermasivní černá díra, tak to netáhne (smích)

Leckdo a co váš oblíbený žánr?

Leckdo: Určitě sci-fi fantasy. Moc se těším na film Franka Herberta (Duna, pozn. redakce) ani já tohodle autora neznám.... Nebo třeba Zaklínač.

Takže žádná červená knihovna?

Oba: Vůbec (smích)

Společností teď hodně rezonuje postavení homosexuálních párů. Jak to vidíte a na co ve svém životě narážíte?

Leckdo: Nám vadí, že nemáme možnost vstoupit do manželství. Hrozně nám to komplikuje spoustu životních situací.

Vy nejste registrovaní?

Leckdo: Ne, protože registrace neřeší věci, které bychom řešit chtěli.

Full.of: Třeba společné jmění je v manželství automatické. Ale když chceme mít společné jmění my, tak je to velmi komplikované. Ale nejde jenom o materiální věci, když jedeme k příbuzným, tak máme pocit, že když nejsme svoji, tak nás pořád berou za „malé kluky“. Kdybychom byli manželé, třeba by se na nás dívali trochu jinak.

Leckdo: A jde i o symbolickou rovinu. Manželství je nějaká fáze života a my jsme single i přesto, že jsme pořád spolu. Formálně by to bylo fajn.

Full.of: Takže manželství homosexuálů podporujeme. 

Děkujeme za rozhovor. Chtěli byste něco vzkázat čtenářům?

Full.of: My máme takovou myšlenku, že čím více budete svou představivost kultivovat a podněcovat, tím bude sex lepší. Porno to nedělá úplně dobře, ale erotická literatura ano. Takže pokud chtějí vaši čtenáři lepší sex, doporučujeme jim číst erotickou literaturu. 

Použité zdroje

Související témata

Vybíráme z e-shopu