Kapacitace je chemický proces, k němuž dochází v pohlavním traktu ženy a který spermiím umožňuje oplodnit vajíčko. Spermie toho totiž není schopná hned po ejakulaci. Nejprve musí projít děložním hrdlem s hlenem a pak také nějakou dobu strávit v děloze, kde může reagovat se složkami oviduktálních kapalin.
Kapacitovaná spermie se odpoutá z rezervoáru a vydá se k vajíčku. Pokud ho najde, pokusí se proniknout jeho obalem. Uspěje-li, může dojít ke splynutí spermie a vajíčka (oplození), čímž vznikne zygota, zárodek budoucího dítěte.
Kapacitace spermií
Před kapacitací je spermie pokrytá proteiny, které jí umožňují navázat se na stěny děložní sliznice a zachytit se v oviduktálním reservoáru, kde dokáže přežít déle.
Při kapacitaci:
- se změní složení proteinů na povrchu spermie, což je jedna z věcí, které jí umožňují se z rezervoáru zase odpoutat
- dochází ke změnám v cytoplazmatické membráně spermie a k její destabilizaci. To jí usnadní proniknutí obalem vajíčka a splynutí s ním.
- dochází k řadě chemických změn, po jejichž konci je spermie schopna vyhledávat vajíčko podle tepla a chemikálií, které vajíčko vyzařuje
Po kapacitaci často dochází k hyperaktivaci – bičík se začne více vlnit, díky čemuž se začne spermie pohybovat rychleji a v kruhu. Díky tomu se dokáže odpoutat z oviduktálního rezervoáru a zamířit k vajíčku.
- Jenom 1 – 10 % spermií v děloze kapacituje.
- Spermie kapacitují postupně a postupně jsou k vajíčku vypouštěny.
- Pokud spermie neoplodní vajíčko, tak brzy po kapacitaci umírá.
Umělá kapacitace
Pro laboratorní kapacitaci (in vitro) je důležité:
- odstranit z ejakulátu semennou plazmu
- izolovat z ní spermie
- rozředit je v kapacitačním roztoku, který napodobuje fyziologickou tekutinu v oviduktu
Kapacitace trvá asi 2 – 12 hodin v v závislosti na druhu (člověk, nebo jiný savec), ale i konkrétního jedince.
Související zdroje
- Wikipedia.org – Kapacitace (kapacitace, umělá kapacitace)