Rande je společenský zvyk, součást namlouvacího rituálu, při němž se setkávají dva lidé (občas s doprovodem), aby zjistili, jestli se k sobě hodí jako partneři.
Podoba zvyku se silně liší v závislosti na době, kultuře, náboženství, věku, ale i sociálním statusu. V západoevropském kontextu se většinou jedná o setkání svou lidí, ať už na veřejnosti, či v soukromí.
Český název zvyku rande pochází z francouzského slova rendez-vous = dostaveníčko.
Smysl randění
Smyslem rande je objevit partnera, který by se k jedinci hodil nejvíce a on s ním tak mohl vstoupit do pevnějšího vztahu. Když se na to podíváme z opačné strany, jde vlastně o vyřazování nevhodných partnerů.
Člověk nás může zaujmout na první pohled, ale teprve, když s ním strávíme delší dobu, poznáme, jestli se k nám doopravdy hodí. Což nám umožní právě rande.
Ten pravý/ta pravá
Jak upozorňují někteří psychologové, smyslem rande vůbec není navázání dlouhodobějšího vztahu a vstup do manželství. Jde spíše o to, abychom my sami pochopili, jakého partnera vlastně chceme. Málokdo v tom má jasno od začátku – a i když v tom má jasno, může přijít na to, že se mýlí.
Historie rande
Před dvěma staletími bylo rande vším, jenom ne soukromou záležitostí
Koncept rande se začal vyvíjet až v několika posledních stoletích. V minulosti byly manželské svazky většinou domlouvány rodinou. Láska v nich nehrála důležitou roli – hlavní byly peníze, moc a společenské postavení.
V 17. století ale v západní Evropě začíná sílit význam jednotlivce. Společně s technologickými a společenskými pokrokem, s nástupem osvícenství a bojem za svobodu dochází i k postupné emancipaci. Zanikají tradiční poddanské vazby, význam rodiny slábne, a naopak sílí role ženy ve společnosti.
Se zrovnoprávněním a vyšším životním standardem se prosazuje i nový přístup k navazování vztahů. Nejde už tolik o peníze, ale i to, jak se mají partneři rádi a jak se k sobě hodí.
Od námluv až k rande
Rande se neobjevilo jen tak, zčistajasna. Jednalo se o postupný vývoj namlouvacího rituálu.
Před několika stoletími bylo rande popsáno jako „namlouvací rituál, při němž mladé ženy baví gentlemana, obvykle doma, pod dohledem gardedámy.“
Ještě v minulém století nebylo nezvyklé, že ženu na schůzky doprovázela gardedáma – matka, sestra, babička, či jiná pověřená osoba – která dohlížela na to, že schůzka proběhne „ve vší počestnosti“ (schovanka neskončí v posteli).
Rande dnes
Západní společnost rande většinou vnímá jako setkání dvou lidí, kteří se společně účastní nějaké aktivity – večeře, návštěvy kina, procházky. Jestli se jedná nebo nejedná o rande, záleží jenom na tom, jak se to sami aktéři schůzky rozhodnou vnímat.
Ve zbytku světa to není tak jednoduché. V mnoha státech je například nepřístojné, aby se dva neprovdaní lidé opačného pohlaví takto scházeli na veřejnosti.
Rychlé rande (speeddating)
I takhle může vypadat rychlé rande – lidé dostanou čísla a muži se na signál posouvají od jednoho místa ke druhému
Rychlé rande je jedna z moderních forem randění. Díky ní člověk v krátkém čase pozná velké množství partnerů.
Tento koncept vymyslel americký rabín Yaacov Deyo, který chtěl zvýšit počet židovských svateb. Jeho nápad se velmi rychle uchytil i mimo židovskou obec.
Na rychlém rande se většinou potká větší skupina lidí. Ta má krátký čas (obvykle 5 až 10 minut) na to, aby si povídala ve dvojicích. Potom se utvoří nové páry atd. Na konci rychlého rande si lidé předají kontakty s těmi, kteří je zaujali.
Související zdroje
- Wikipedia.org – Dating (co je rande, historie)
- Wikipedia. org – Speed dating (jak probíhá rychlé rande)
