Trichofilie je fetiš na vlasy, tedy parcialismus, kdy člověka nadmíru vzrušují vlasy (méně často i chlupy).
Název termínu pochází z řeckých slov trica = vlasy a philia = láska.
Co vzrušuje trichofilika
Trichofilika může vzrušit, když vlasy vidí, cítí nebo se jich dotýká. To se může týkat i chlupů v podpaží, na hrudi, případně srsti (viz furíci). Fetiš se může projevovat i konkrétním zaměřením.
Vzrušení může být vyvoláno texturou vlasů, jejich barvou, účesem či délkou. Nejobvyklejší je záliba v dlouhých, nebo naopak krátkých vlasech, zalíbení v blondýnách, rusovláskách, případně obliba určitého typu vlasů (rovné, kudrnaté, vlnité aj.).
Trichofílie může souviset i se vzrušením způsobeným taháním za vlasy, případně s vytrháváním vlasů/chlupů. Někteří trichofilici mohou dosáhnout orgasmu pouze tím, že si s vlasy hrají a čichají k nim.
Speciální druhy trichofílie
- Haircut fetish – fetiš na stříhání vlasů. Někoho vzrušuje, když mu jsou střihány vlasy, nebo je naopak někomu může ostříhat, ideálně do hola.
- Pubefílie. Člověka vzrušuje pubické ochlupení.
Začne mi vřít krev, srdce se rozbuší rychleji, postaví se mi penis a tak dále. Vlasy jsou pro mě extrémně sexuální, a když vidím krásné dlouhé vlasy na ulici, vzruším se. Začnu si představovat, jak asi voní, jaký dívka používá šampón, jaké by to bylo cítit je na své kůži. Jemnost vlasů je pro mě jako z jiného světa, s tím pocitem se nedá nic srovnat. (...) Upřímně, prostě zbožňuju, když mám kolem ptáka pevně omotané dlouhé vlasy, a nebudu se za to omlouvat.
Trichofílie se neprojevuje jenom zálibou v dlouhých vlasech, pro některé je tomu přesně naopak
Je trichofílie neobvyklá?
Pro živočichy je normální, že navzájem obdivují svoji srst, jejíž dotek nám navíc skýtá příjemné pocity. Už děti zažívají tento druh potěchy, když cítí cizí vlasy.
Náš vztah k vlasům je ovšem ovlivňován i kulturně. Postoj k vlasům se značně lišil napříč časem a prostorem, ale nejčastěji byly dlouhé vlasy považovány za znak ženství. Islámským ženám je nakázáno si vlasy zakrývat, židovským vdaným ženám taktéž. Křesťanské ženy si vlasy musely zakrývat, když vstupovaly do kostela, jinak měly mít vlasy spletené do copu. Totéž se ještě dnes očekává od indických dívek.
Ostříhání vlasů bylo často považováno za společenskou pohanu. Tyto standardy se v západoevropské společnosti začaly měnit teprve koncem 19. století.
Dr. Mlčoch uvádí, že až 80 % mužů ženské vlasy vzrušují a všimne si jich mnohem dřív než ňader.
Velice vzácná je pak úchylka na jezení lidských vlasů
Trichofilie jako nemoc?
S trichofilií se dá obvykle žít zcela bez problémů, byť má člověk poněkud omezený výběr vhodných partnerů. Anebo se naučí využívat paruky. Důležité je o svých sexuálních preferencích mluvit otevřeně.
O sexuální úchylku se jedná až ve chvíli, kdy trichofilie nějak narušuje váš život (způsobuje problémy v intimním životě či ve vztahu, způsobuje vám úzkosti, strach z odmítnutí veřejností aj.). V takovém případě můžete vyhledat psychiatra, který vám doporučí vhodnou léčbu. Většinou má formu svépomocných skupin, případně léků na utlumení libida.
Trichofílie je považována za relativně neškodný parcialismus, který může být riskantní, pouze pokud se u člověka vyvinou sklony k sadismu. Přesto se člověk může dostat do situace, kdy mu trichofílie komplikuje život. Např. když má tendenci dotýkat se cizích vlasů bez souhlasu vlastníka.
Skutečně nepříjemné pak je, když si člověk vyvine trichotylománii – nutkavou potřebu vytrhávat si vlasy, vousy či obočí. Vyskytuje se u 1 – 2 % lidí, obvykle v dětství. Nemoc se léčí terapeuticky.
Související zdroje
- Dazeddigital.com – What it's like living with trichophilia – the sexual fetish for hair (co vzrušuje trichofilika)
- Drderamus.com – Jak řídit trichofilii nebo fetiš vlasů (trichofilie jako nemoc)
- Priznaky-projevy.cz – Trichotylomanie - příznaky, projevy, symptomy (trichotylománie)
- Wikipedia.org – Hair fetishism (definice, speciální druhy trichofílie, obvyklost a četnost trichofílie)
