Na začátku všech pokusů zabránit nechtěnému početí byla patrně přerušovaná soulož. O té se můžete dočíst v Bibli v 38. kapitole knihy Genesis, která pojednává o Onanovi. Ten musel dle tehdejšího práva pojmout za ženu vdovu po svém bratrovi a ve snaze nezplodit potomky (budoucí dědice majetku) praktikoval coitus interruptus – přerušovanou soulož. Od jména biblického Onana je odvozen dnešní výraz pro masturbaci – onanie.
Přerušovaná soulož je i v dnešní době hojně používanou, ne však příliš spolehlivou metodou kontroly početí. Až zjistíte, jaké další způsoby antikoncepce lidé běžně v minulosti používali, možná budete rádi, že do současnosti se v nezměněné podobě dochoval právě jenom coitus interruptus.
1. Plivnutí žábě do tlamy
Plivnutí do žabí tlamy mělo ženu ochránit před těhotenstvím celý rok.
Staří Řekové věřili, že pokud žena plivne žábě třikrát do tlamy, nebude pak schopná zplodit potomka. Tato metoda patrně příliš nezabírala a ženy tak zkoušely plivání do žabích tlam různě modifikovat.
Nejčastěji se Řekyně vydávaly na lov žab těsně po styku, nebo zkoušely svoje sliny do žab vpravovat během menstruace. Zvládnutí této nevšední procedury se mělo hodně vyplatit, žena totiž byla před otěhotněním chráněná celý rok.
2. Ucpávka z citronu
Kyselina citronová sice účinně ničí spermie, ale také způsobuje rozpad poševních stěn.
Jako účinnou bariérovou ochranu ženy na přelomu 17. a 18. století při souloži používaly přepůlený citron. Stačilo jej zavést do pochvy a bylo hotovo. Tento 100% přírodní pesar nejenom, že ucpal spermiím průchod hlouběji do útrob ženských rodidel, ale kyselina citronová byla současně nelítostným zabijákem mužských pohlavních buněk.
Lidé si citronové pesary velmi chválili, protože ovoce bylo k dostání v různých tvarech a velikostech a dal se tak vždycky vybrat kus ženě přesně padnoucí. Antikoncepce to byla sice poměrně účinná, ale jelikož citronová šťáva neničí úspěšně jenom spermie, ale i poševní tkáň, raději ji doma nezkoušejte.
3. Varlata lasičky na stehně
Nějak takto mohl vypadat ve středověku zátah nadržených záletníků na lasičky.
Příslušníci některých středověkých kultur si před stykem přivazovali na stehno varlata lasičky.
Legenda říká, že muž musí ženě kolem stehna uvázat pár lasiččích varlat a ta musí zůstat na místě v průběhu celého aktu. Aby žena zaručeně neotěhotněla, měla u sebe raději nosit ještě kost z lasičky. Popravdě se divíme, že lasičky středověk vůbec přežily.
Zabij bobra – nezplodíš dítě. Bobří varlata byla v Kanadě žádanou antikoncepcí.
4. Nápoj z bobřích varlat
Zabij bobra, nezplodíš dítě – šuškaly si nejspíš ženy napříč Kanadou někdy v průběhu 16. století. Tehdy tam totiž byla v kurzu nevšední metoda ochrany proti početí.
Ženám byl podáván podivný nápoj obsahující dvě přísady – alkohol a bobří varlata. Ta byla v silném alkoholu nadrcena na jemný prášek. Účinek byl asi stejný, jako u dalších středověkých metod antikoncepce, ale jako bonus se paní před akcí alespoň pořádně sťaly.
5. Zvířecí vnitřnosti
Prasečí střeva připomínají dnešní kondom na první pohled.
Patrně nejpoužívanější bariérovou ochranou proti početí byl a stále je kondom. O jakési ochraně na penis z vepřových střev vypovídají i záznamy staré více než tisíce let. Dochoval se dokonce i návod k použití, který doporučuje střívka nejprve nechat odmočit v teplém mléce, aby byla tvárnější a lépe na mužském přirození držela.
Mnozí historikové se domnívají, že první zmínka o kondomu pochází už z období více než 3000 let př. Kristem. Vypráví se legenda o krétském králi Minoovi, jehož semeno údajně obsahovalo hady a škorpiony. Dle legendy král Minos používal močové měchýře koz, aby ochránil své sexuální partnerky před nebezpečnými zvířaty, které při orgasmu tryskaly z jeho údu.
- TIP: Pokud vás okolnosti vzniku kondomů zajímají víc, můžete nahlédnout i do samostatného článku, věnovaného historii prezervativu.
6. Pesary z přírodních materiálů
Starodávné pesary mohly vzhledem připomínat obyčejné náprstky.
Ještě poměrně nedávno, nějakých sto let zpátky, ženy při souloži používaly jakési dřevěné pesary, které měly vytvořit spermiím překážku v průchodu k děložnímu čípku.
Další obdoby dnešních pesarů ženy používaly už o stovky let dříve. Jednalo se o „kloboučky“ vyrobené ze zlata, stříbra nebo železa. Jejich účinnost nebyla valná, před oplodněním ženu ochránily jenom přesně padnoucí pomůcky. Ty však dost často z vaginy při souloži vypadly a veškerá snaha zabránit početí byla tatam. Navíc používání kovových pesarů způsobovalo i nepříjemné zdravotní komplikace. Časté byly různé záněty a infekce nebo syndromy toxického šoku.
7. Amulety ze zaječích análů
Zajíce dokázali ve středověku zpracovat do posledního kousku. Včetně análního otvoru, který sloužil jako antikoncepce.
Nejméně chutnou část těla nejlovenějších zvířat světa – zajíců, používali lidé jako amulety, které měly ženu chránit před nechtěným zplozením potomka.
Na výrobu jednoho náhrdelníku ze zaječích análů bylo potřeba přinejmenším tucet mrtvých zvířat. Tyto nevšední doplňky pak ženy nosily při každodenních činnostech v doufání, že jejich milostné hrátky nebudou mít nežádoucí důsledky.
8. Pasta z krokodýlího trusu a medu
Stejný účinek jako krokodýlí trus měl údajně i trus sloní. Nevábná vaginální pasta měla zabránit početí.
Krokodýlí trus si do vagíny před stykem nanášely ženy ze starého Egypta. Samotný trus plazů v pochvě asi nebyl žádná hitparáda, a tak do něj Egypťanky přimíchávaly ještě med.
Názory odborníků na tuto metodu antikoncepce se různí. Jedni tvrdí, že krokodýlí trus a med vytvořili v pochvě skutečně tak nehostinné prostředí, že spermie v něm nepřežily dostatečně dlouho. Druzí naopak tvrdí, že vniklé podmínky byly ke spojení spermie s vajíčkem naprosto ideální. Spory patrně potrvají ještě hodně dlouho, protože dnes už si nikdo krokodýlí výkaly do pochvy patlat nechce.
Co bude v dalším díle?
V druhé části článku o bizarních metodách ochrany proti početí si představíme například ucpávky pochvy z ušního mazu zvířat nebo vaginální klystýr coca-colou. Pokud vás zajímá více, vyhlížejte další díl příští týden.
