Velký psychologický slovník definuje význam slova promiskuita jako „časté střídání sexuálních partnerů bez hlubšího citového vztahu a zodpovědného výběru.“
Význam slova promiskuita
Definice promiskuity se různí v detailech, ale společné jim zůstává, že se jedná o časté střídání sexuálních partnerů. Žádná z nich však neříká, co je „často“. Nedá se tedy objektivně říct, kdy už je člověk promiskuitní a kdy ještě ne.
Pohled na promiskuitu je ovlivňován jak kulturními normami, tak naší osobností. Někdo považuje za promiskuitní chování mít sex s více partnery v průběhu několika dní, týdnů či měsíců, pro někoho je promiskuitní mít sex s více partnery v průběhu let.
„Promiskuitu“ lze rozlišit na pasivní a aktivní. O aktivní „promiskuitě“ hovoříme v případě, při níž jedinec vyhledává další sexuální partnery. O pasivní „promiskuitu“ jde v případě, kdy jedinec není schopen odmítnout jakýkoli sexuální zájem.
Monika Sklářová ve své diplomové práci
Barney Stinson ze sitcomu Jak jsem poznal vaši matku je dokonalým příkladem moderního promiskuitního muže
Promiskuita a statistiky
Pokud se podíváme na české prostředí, tak muži i ženy průměrně začínají s prvními polibky kolem 15 roku života. Kolem 18 let mají první sex a navazují partnerské vztahy.
Na žebříčku OECD je Česká republika 4. nejpromiskuitnější země nad 10 milionů lidí. Na prvním místě je Velká Británie, za ní Německo, třetí je Nizozemí.
- Čeští muži mají průměrně 9,38 partnerek za život.
- České ženy mají průměrně 5,11 partnerů.
Průzkum firmy Durex zase ukazuje, že
- Rakouští muži mají největší množství partnerek na světě – průměrně 29,3.
- Nejpromiskuitnější ženy byste nalezli na Novém Zélandu – průměrně mají 20,4 sexuálních partnerů.
Ve všech zemích (kromě Nového Zélandu) mají muži více sexuálních partnerů než ženy. Během průzkumů se ale projevuje i jiný trend: zatímco muži mají tendenci počet svých sexuálních partnerek nadsazovat, ženy mají tendenci si ubírat.
Data se liší studii od studie, protože každá z nich je schopna posbírat informace pouze od poměrově malého množství respondentů (cca 1 000 osob na stát).
Dívky na Novém Zélandu jsou podle průzkumů nejpromiskuitnější na světě
Psychologie promiskuity
Jednoduše řečeno není přesně jisté, co lidi motivuje k promiskuitě (respektive k častému střídání sexuálních partnerů). Existuje ale více teorií a pravda bude pravděpodobně někde na jejich průsečíku.
Sex jako fyziologická potřeba
Sex je jedním z našich hlavních hnacích mechanismů. V Maslowově pyramidě potřeb se řadí do fyziologických potřeb (kam patří také jídlo, spánek, dýchání atd.), které jsou v obvyklých případech důležitější než všechny ostatní potřeby (např. potřeba bezpečí, lásky, kreativity aj.).
Maslowova pyramida lidských potřeb je pouze model. Sice nejrozšířenější a nejuznávanější, ale nemusí stoprocentně reflektovat realitu
S největší pravděpodobností je pro nás sex tak důležitý proto, že zajišťuje pokračování lidského rodu. Že máte sex hlavně kvůli potěše, a ne kvůli reprodukci? Ale samozřejmě, zrovna tak můžeme pro potěchu jíst.
Pokud se nám nedostává sexu, ovlivňuje to lidské chování. Metaforicky řečeno, hladovíte po sexu, a když máte hlad, nebudete zrovna vybíraví.
Uspokojit sexuální touhu ale bývá obvykle mnohem jednodušší v dlouhodobém vztahu, takže naše fyziologické potřeby samy o sobě jako důvod k promiskuitě nestačí.
Teorie citové vazby
Tato teorie předpokládá, že osoba, která měla zdravý vztah s rodiči během dětství, bude spíše vytvářet zdravé dlouhodobé vztahy založené na důvěře a reciprocitě i v dospělosti.
Pro lidi, kteří s rodiči zdravý vztah neměli, je těžší budovat dlouhodobé vztahy. Častými krátkodobými vztahy si kompenzují vnitřní prázdnotu a touhu po napojení.
Během své praxe jsem zjistil, že promiskuitní jedinci mají často nízké sebevědomí a sex je způsob, jakým si získávají pozornost a pocit, že si jich někdo všímá.
Logicky, kdo má pocit, že je chytrý, šťastný a milován, nebude mít potřebu získávat si pozornost nevhodnými způsoby. Dostává ji od svého okolí, ve škole či v práci. Jinými slovy, lidé se silným sebevědomím získávají pozornost díky svým přirozeným nebo naučeným schopnostem – a sexuální schopnosti se v tomto případě nepočítají.
Dr. Seth Meyers, vztahový terapeut
Lidé, kteří mají zdravý emociální vztah s rodiči, spíše navazují dlouhodobé vztahy
Šíření versus ochrana rodu
Výzkumy naznačují, že muži mají tendenci být promiskuitnější než ženy, protože:
- více touží po krátkodobých vztazích;
- souhlasí se sexem rychleji než ženy;
- projevují větší touhu po více sexuálních partnerech.
Podle některých vědců je to proto, že muži mají touhu rozšiřovat své sémě. Ženy oproti tomu tráví 9 měsíců těhotenstvím, kdy jsou oslabené a potřebují podporu. Historicky se proto naučily vykupovat si ochranu a pozornost za sex: "Jestli se mnou chceš spát, musíš se o mě postarat".
Ještě dnes mohou ženy využívat sexu coby nástroje ke kontrole mužského pohlaví – což v některých případech může vést k promiskuitnímu chování.
Více se této tématice věnuje Monika Sklářová ve 4. kapitole své diplomové práce, kde se mimo jiné dočtete, jak se liší sexuální strategie mezi muži a ženami.
Podle některých teorií byly ženy v prvotních společnostech společným vlastnictvím a děti nikdy nevěděly, kdo je jejich otec. Neexistuje ovšem důkaz, že by to tak skutečně fungovalo
Genderová nerovnováha
Další z teorií navrhuje, že muži mají tendenci být promiskuitnější než ženy, protože jim to společnost toleruje.
I vědecké články reflektují fakt, že slovo promiskuita je primárně asociováno s ženami a má pejorativní zabarvení. Promiskuitní jsou prostitutky a „rádodajky“. Nejspíš jste se už setkali s větou: „Pokud má holka více kluků, je to kurva. Pokud má kluk více holek, je to hřebec.“
Je to ale dvousečný meč, protože někteří vědci se domnívají, že společenské tlaky víceméně nutí muže k tomu, aby se chovali promiskuitně. Pokud se nechtějí společensky odrovnat, musí být „hřebci“.
Navzdory tomu výzkum Marka a Fraleyho ukazuje, že společensky odsuzováni jsou jak promiskuitní ženy, tak promiskuitní muži.
Promiskuitní muži jsou často oslavováni, promiskuitní ženy zatracovány
Osobnostní typy a promiskuita
Je zřejmé, že některé typy mají tendenci být promiskuitnější než jiné. Obzvláště lidé s vysokou extraverzí (tj. společenští, asertivní, plní energie) a dominantní lidé bývají promiskuitnější.
Podle všeho se promiskuitněji chovají i jedinci, kteří nejsou zrovna přívětiví nebo nemají silné svědomí.
A promiskuitnější bývají i lidé, kteří mají buďto extrémně vřelou, nebo naopak chladnou povahu (stereotypní Ital z jihu, případně Fin ze severu).
Osobnostní typy ledových královen a vášnivých hřebců jsou obvykle mnohem promiskuitnější než ostatní
Sex jako závislost
Promiskuita může také souviset se závislostí na sexu, která je vnímána jako nemoc. Závislost na sexu může mít více podob a podrobněji se jí věnuje článek Závislost na sexu 1/2 – promiskuita jako nemoc?
Promiskuita u zvířat
Promiskuitu můžeme pozorovat u mnoha zvířecích druhů. Některé druhy praktikují polygamii (jak polyandrii, tak polygynii), jiné nemají stálé partnery – sex mezi partnery je jednorázová záležitost.
Společenská monogamie se projevuje u 90 % ptactva a 3 % savců. Ačkoliv tvoří páry pro život, 90 % společensky monogamních druhů má pořád sex s jinými páry. To se týká i druhů, o nichž se dříve věřilo, že jsou čistě monogamní, např. labutě.
Obecně platí, že samci mají obvykle chuť se pářit s kýmkoliv, zatímco samice jsou více vybíravé.
Šimpanzi bonobo jsou považováni za nejpromiskuitnější druh na planetě
Dopady promiskuity
Mezi hlavní rizika promiskuity patří pohlavní choroby a předčasné těhotenství (u adolescentů), které má následně dopad na socio-ekonomický stav jedince.
Australské výzkumy ukázaly, že pokud má člověk mentální problémy (např. úzkosti a deprese), nebo často požívá drogy či alkohol, spíše se vystavuje rizikovému sexuálnímu chování – tj. sex bez antikoncepce a sex v mladém věku.
Promiskuita je jedním z příkladů vysoce rizikového chování. Je srovnatelná a souvisí s rizikovostí těžkého pití, hazardu a dalších vzrušení přinášejících aktivit, jako je příliš rychlá jízda.
psycholog Deirdre Lee Fitzgerald
Protože promiskuita je často doprovázená vysokým příjmem návykových látek, je pravděpodobné, že promiskutiní lidé si vyvinou závislost.
Promiskuita má dopad i na naše emocionální zdraví – máme tendenci dělat rozhodnutí, která s sebou přinášejí stále větší a větší riziko. To může vést až k problémům se sebeobrazem, k nefunkčním vztahům a depresi.
Konkrétně u deprese není zřejmé, jestli deprese vede k promiskuitě, nebo promiskuita vede k depresi.
Statistiky naznačují, že lidé, kteří jsou dlouhodobě ve stálém funkčním vztahu, jsou zdravější a žijí déle.
Návykové látky a promiskuitní chování jdou často ruku v ruce
Související zdroje
- Eharmony.com – The Psychological Root of Promiscuity (citace u teorie citové vazby)
- Everydayhealth.com – Is There a Price to Pay for Promiscuity? (dopady promiskuity)
- Theses.cz – Postoje studentů a studentek Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci k tematice „promiskuita“ (definice promiskuity, význam slova)
- Wikiversity.org – Sexual motivation and promiscuity (význam slova, psychologie,)
- Wikipedia.org – Effects of human sexual promiscuity (dopady promiskuity)
- Wikipedia.org – Promiscuity (promiskuita u zvířat, statistiky)
-
Wikipedia.org – Statistika pohlavního styku (statistiky)
