Fear Play – v překladu z angličtiny hra na strach – je sexuální praktikou, při níž je v jednom z aktérů vyvolán strach. Jako součást BDSM je považován za edge play (rizikovou praktiku).
Když se člověk bojí, do těla se mu začne uvolňovat adrenalin. Jeho smysly se zbystří a jedinec všechno prožívá citlivěji. Dalším důvodem, proč podstupovat hru na strach, je blažený a povznášející pocit úlevy, který přichází po odeznění strachu, a prohlubování vztahu mezi dominantem a jeho subem.
Hranice, kdy strach ještě stimuluje a kdy vzrušení jenom zabíjí, je ale velice tenká.
Způsoby vyvolání strachu
Strach může být vyvolán fyzicky, psychicky nebo kombinací obojího. Protože se každý bojí něčeho jiného, může mít praktika nesčetně mnoho podob.
Dom může suba opustit v nepřátelském prostředí, může ho ponížit nebo třeba unést. Může využít různých čepelí, kterými rozpáře oblečení, bude přejíždět po těle a škrabat na kůži, nebo dokonce řízne (knife play), atd.
Kde leží hranice vzrušujícího strachu?
Michelle Fegatofi, bloggerka praktikující BDSM, definovala rozdíl mezi správným a špatným strachem.
Ve vztahu dom/sub je strach obvyklý. Sub by měl mít strach z „trestu“ ze strany doma, a to jak z fyzického, tak emocionálního. Takový strach je v pořádku.
Pokud se ale sub bojí, že mu dom vážně ublíží, nebo dokonce ohrozí jeho život, potom už strach překračuje únosnou hranici.
Pokud sub udělá „něco špatného“, je si toho vědom a očekává trest, je všechno v pořádku. Jestli je ale permanentně ve stresu a bojí se, jestli něco neprovedl, je už hranice překročena.
Jak Michelle zdůrazňuje, i ve vztahu master/slave by měl dom svoji sub respektovat.
Související zdroje
- Wipipedia.org - Fear play (co je fear play)
- Limitsunleashed.com - Fear Play (proč lidé provozují hru na strach)